Volby
Politická mapa Evropy se v příštím roce nejspíše výrazně přebarví. V únoru proběhnou v Německu prezidentské volby. Svého nového prezidenta či prezidentku budou volit i Francouzi, a to v dubnu či květnu. Konat se budou i parlamentní volby, z nichž ty nejzajímavější budou jednoznačně v Německu. Odehrají se srpnu či říjnu a budou mít potenciál změnit nejen směřování Německa ale i celé Evropy. Z dalších zajímavých parlamentních voleb zmiňme alespoň ty v Nizozemí, České republice či Portugalsku.
Centrální banky
Je zřejmé, že centrální banky převzaly po finanční krizi roli hlavního hybatele akciových trhů. Proto jsou také jejich kroky sledovány mnohem bedlivěji než kdykoliv dříve. Od Fedu se očekává, že bude i v příštím roce pokračovat v postupném navyšování úrokových sazeb, a to ještě rychlejším tempem než v roce 2015 či 2016. Konkrétně by měly sazby zvyšovat třikrát. Evropská centrální banka už oficiálně potvrdila, že svůj program kvantitativního uvolňování prodlouží o dalších devět měsíců až do konce příštího roku. Evropské dluhopisy se tak budou těšit o něco déle trvající podpoře a slabé euro zase bude déle povzbuzovat evropské exportéry. I pro Českou národní banku bude příští rok velmi zajímavým obdobím. V polovině roku by totiž měla ukončit svůj intervenční závazek a navrátit koruně její předchozí relativní volnost.
Ekonomika
Americký reálný hrubý domácí produkt by měl v letošním roce posílit o 1,6 % oproti loňským 2,6 %. Rok 2017 by měl být ve znamení opětovného zrychlení růstu, konkrétně na 2,2 %. Hlavním tahounem ekonomiky by měla být dál spotřeba domácností, kterou by měl v porovnání s letošním rokem mnohem příznivěji doplnit i růst investic. Dalšího posílení by se měla dočkat i evropská ekonomika, jejíž reálný hrubý domácí produkt letos nejspíše vzroste o 1,8 %. Konkrétně se očekává, že by měl reálný HDP v Evropské unii posílit o 1,5 %. Proti trendu v sousedních zemích nepůjde ani česká ekonomika, jejíž růst očištěný o inflaci by měl dosáhnout 2,6 % oproti letošním 2,5 %.
Komodity
Pravděpodobně tím nejzajímavějším, co se bude dít na komoditních trzích v příštím roce, bude průběh dodržování nových limitů těžby ropy, které si určily nejen země kartelu OPEC. Právě díky této dohodě se totiž ropa typu Brent již bezpečněji odpoutala od cen kolem 45 USD/barel a výrazně tak navýšila své letošní zisky. Pokud se bude ukazovat, že kartel opět funguje a žádná ze zemí nebude dohody porušovat, mohou se ceny ropy zvýšit i v příštím roce. V opačném případě však uvidíme strmý pokles, pravděpodobně znovu až k úrovním pod zmíněných 45 USD/barel. Tento vývoj by přitom ovlivnil i další energetické komodity, hlavně pak zemní plyn.
Autor komentáře: Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus